… tak jo, reference :))) Sama jsem tak trochu rozpačitá, co sem opsat z postřehů, které jste mi poslaly na základě prožitku na semináři :)) Doufám, že vy, kteří toto budete číst – nebudete vnímat tyto reference jako nějaký pokus o „oslavu“ své osoby coby přednášející. Vezměte to prosím tak, jako že jsem jedna z mnoha žen, která díky této metodě poznala kým je, co je její podstata, ta pravá a nezkreslená výchovou a snahou se zavděčit okolí .. :))
– ahoj Radko (ps, moudrá ležérka, která si vyzkoušela žít v jinové energii několika stylů….nic není špatně …)
…“dívala jsem se na ty ukázky oblečení u tebe na webu a jsou úplně skvělé! už chápu, proč jsem si kupovala to, co jsem si kupovala – byl tam často nějaký ležérní prvek, jen ten zbytek to pokazil:)….
…“ mě se s tebou mluvilo skvěle, že si právě na nic nemusíme hrát a dělat ty tanečky okolo:). No já jsem teď nadšená, mám doma nazdobených okázalo-romantických věcí, co jsem nenosila – místo toho jen kalhoty a dva svetry, takže teď se cítím strašně svobodně, že už se nemusím snažit chovat jako někdo , o kom ani nevím, jak se má chovat :)) A cítím se silně z toho vědomí, že jsem yang, z toho jsem úplně na větvi :)) – když jsem myslela, že jsem jin, cítila jsem setrašně slabá, bezbranná. (ps pozor jinové ženy – jen pokud jste jang a na jin si hrajete tak to tak je , jinak k vám mnohé opravdu patří ) To soupeření mezi ženami bude nejspíš v sebeobraně a v tom, že se ženy neznají – když člověk ví, kde je jeho síla, nemusí soupeřit, ale to ty víš …….. „…..Klára
– Úžasná Hvězdo Radunko !! ( ps kdo tohle asi může napsat :))
I když Ti nevolám a nepíšu, pořád na Tebe myslím. Chci Ti opravdu moc poděkovat. Nevím, jak jsi to udělala, ale podařilo se Ti mě změnit uvnitř sama sebe. Cítím se jinak, mnohem lépe. A opravdu si myslím, že je to tím, že se snažím cítít a chovat jako Diva, okázalka a královna :)) Jsem více velkorysá, spoustu věcí si neberu osobně, více myslím na sebe než na druhé, ……. Zlatka
– Milá Radko,
chci Ti poděkovat za hezký sobotní kurz „oblékání“. Byl to pro mne ten pomyslný střípek doplňující mozaiku. Konečně jsem díky Tobě našla nějaký řád v oblékání a v barevnosti. Ve skříni mám sice stále chaos, ale už ve mě nevzbuzuje paniku,leč velký úsměv na rtu a myšlenku na brzký nákup nového outfitu 🙂 ( tedˇ vím,po čem mé srdce prahne…..) Ještě jednou moc děkuji za milý přístup k nám všem. Ditta
-Ahoj Radulko,
děkuji Ti za Tvůj seminář; spolu s Maruškou/sporťačka/ tvoříte skvělou, navzájem se doplňující dvojici, která ze své rozdílnosti dokáže vytěžit spoustu humoru.Účast na semináři jsem dostala od své kámošky jako dárek k narozeninám – a kam se hrabou oblibené kosmetické balíčky!!! Toto byla vážně bašta.Metoda je to vskutku zajímavá a hlavně taková „okamžitá“ – toto mi sedí, toto nee … a taky poskytuje prostor k rozvoji a dalšímu poznávání sama sebe. Tak na to se moc těším.A hlavně se těším na „Dvojku“ – pokračování.Určitě se ještě uvidíme.Zdraví a na další setkání s Vámi se těší Gabča – hrdě se honosící „jediná“ Avantgarda v Přerově
-Dobrý den Radko,
Už na vás delší dobu myslím. Táňu po očku už nějakou dobu sleduji a tak jsem nadšeně přivítala váš seminář u nás v Jeseníku. Jsem za něj opravdu vděčná, byť mám doma knížku, stále jsem se v tom spíš plácala, až vaše příklady mi pomohly. Také mám pár postřehů.
Ten pocit usazení se v sobě, jak bych to nazvala, když jsem si uvědomila, že jsem opravdu vždy taková byla a nejvíc o mně vypovídá žena pozorovatelka, ležérka, ten se snad nedá ani popsat. Bylo to taková radost s úlevou dohromady, s pocitem, že jiná být ani nemusím, že to cítím správně a nemusím plnit očekávání druhých. No to je snad, jako se potkat sama se sebou, když se tak dlouho vlastně hledáte. Když jsem přišla domů manžel se mně několikrát ptal, proč se tak stále usmívám. No ale vysvětlete mu, že mám radost z toho, že jsem potkala sama sebe. 🙂 Marie
-Milá Radunko,
Chtěla bych Ti opravdu mnohokrát poděkovat za úžasný seminář v Bystrovanech. Když mi o něm Z řekla, tak jsem se sice těšila, ale nějak jsem nic neočekávala, ….a nejvíce jsem se těšila, že budu mít volný den sama pro sebe ve společnosti žen 🙂 A možná to, že jsem neměla žádné očekávání, tak mě všechny informace velmi potěšily a překvapily. Trochu mě mrzelo, že jsem nemohla zůstat až do konce a musela jsem odejít dříve, abych stihla vlak. I přesto to bylo nádherné, obohacující a plné zajímavých informacích. Děkuji!!!! Pořád jsem přemýšlela o tom, jak působím na druhé lidi a jak mě vnímají ostatní. Sama sebe jsem přesvědčovala, že na to, aby mě někdo odhadl tak rychle a snadno, tak to rozhodně nemůže být správně :)Ještě v noci v sobotu po semináři jsme si se Z telefonovaly a vzájemně si povídaly o celém dnu, o svých pocitech a o všem. Když jsem jí řekla, co tady teď píšu, že jsem byla určitě špatně odhadnuta stylem, který se ke mně vůbec nehodí, tak mi Z řekla: “ … Ty jsi opravdu taková a všechno na Tebe sedí, jsi to Ty, jen o tom ještě nevíš, protože jsi schovaná, nemělas možnost se projevit a být sama sebou!“ Tak jsem polkla a řekla si, jestli tak opravdu působím, jak je možné, že to nevnímám sama? Zkusím se pozorovat a dám sobě šanci 🙂 Chce to čas. Na druhou stranu se mi to ale moc líbilo. A co víc, cítila jsem se při té představě dobře, bylo mi krásně. Celou neděli jsem na to myslela, v pondělí jsem musela jet do města a řekla si, že se budu cítit královsky a uvidím. A určitě jsem i tak působila, protože ten den se mi několikrát stalo, že mi někde dal přednost nějaký muž, nebo podržel dveře, když jsem vcházela do obchodu.
Prostě se ke mně chovali jako ke královně 🙂 a já si říkala, jsou to ta znamení, jak o nich mluvila Radka? No uvidíme 🙂 Zlatka
-Dobrý den paní Radko,
seminář jsem v podstatě darovala kamarádce jako dárek k narozeninám a byla to zajímavá zkušenost.Knížku Táni Havlíčkové mám doma asi rok.Je tam její smyšlený příběh o Margaret (jangová) a Jitce (jinová).Naprosto přesně na mě sedne ta Margaret;-) Odhadovala jste mě na romantickou princeznu (váhala jste s rebelkou,že je to jen póza)a já si vážně myslím, že je to těžce vedle…mýlit se klidně můžu…usuzuju tak z toho, že vše, co píše Táňa o tomto stylu „těžce nesnáším“.Možná mi na to řeknete, že se nechci přimout a možná je na jakékoliv hodnocení příliš brzo a chce to čas…. Jedno malé zjištění to má, člověk si uvědomí, že byl naučen, musíš být silná za každých okolností(syndromy starších dětí)a to je třeba ten začátek;-) Přeji Vám hezké dny a nechť se vše daří. Yveta