Také máte v sobě program, že když máte dvě děti, máte tendenci to mezi ně rozdělit tak, aby to bylo spravedlivé? )) Toto jsem “zdědila” z domova . Aby nikdo nebyl ochuzen, upřednostněn, ke všem stejný přístup….A to je ono, ten stejný přístup. Mám dva syny, jak jsem již zmínila. Mé dva “velké” uitele ))) Než jsem to pochopila, že jejich energie je jiná a tedy mám ke každému přistupovat jinak, tak uběhlo 16 let od narození druhého :))). No není to zrovna málo. O rebelovi jsem již psala v článku : mám doma rebela. Tedy přístup k němu, který jsem tam zmínila, je již odhalen. A teď ten druhý. Díky metodě Octo Codes jsem po mnoha letech zjistila, že jeho energií je energie ležerního pozorovatele. A jak to vlastě celé bylo: Když se Pepa narodil, měl postavení prvorozného, jméno po obou dědech :))) Jo a první vnuk – kluk :)) Možná na něj byla kladena různá oečkávání – bude to kluk, možná rošťák, ale to dáme )) Jenže ejhle. On už jako dítě nás skenoval velkýma očima, byl hodný, klidný – spíše pomalý, nemluvný… No žádná škoda, říkala jsem si, aspoň je to s ním jednoduché. Nezlobí, je vnímavý. Zkrátka kdybychom měli jen Pepu, nevíme dodnes, co to je mít děti. ( až puberta to trošku narovnala :)) ) Proto se nám narodil ještě Mates :)) Když Pepa vyrůstal, jednou jsme mu půjčili do ruky vzduchovku. Na to nikdy nezapomenu. Vzal ji a namířil proti sobě … byl prostě úplně mimo ve vojenství :))) Jeho strýc je totiž voják a rád si s dětmi hrál – i na vojáky. Děti to milovali . Jak by také ne. Oni romantici si totiž dovedou hrát s dětmi, jako by jim byli rovni. To mi ostatní máme v hlavě tisíc věcí a těžko se do rolí vžíváme na 100%. Když rozbil prakem okno, tak jsem všichni jásali, slavili – jen Pepa ne. Žádná reakce, jen úlek a nic. Když vyhrál zápas v takewondu, trenér mi postraně říká:”já vám nevím, on nic neříká, on neprojevuje radost” …(trenér sporťák to má prostě jinak ). No, čas šel dál a Pepa objevil svět knih, filmů. Když seděl a koukal na pohádku, byla-li legrační, smál se jakoblázen, nebo byl zase vyděšený, pokud byla strašidelná… Upadal do děje a ztrácel pojem o čase a prostoru. Svět knih a fantasie ho pohltil . Začal trávit čas ve svém pokoji a jen četl. V ten moment jsem nastoupila já, se svým programem od rodičů: co mu je? Je celý zelený, to má z toho, že nechodí ven, kdoví co mu běhá hlavou … Potom se zvenku přitvrdilo: ten má z vás mindrák, asi mu doma “ubližujete”. Je pořád zalezlý, nelítá po venku, co je to vůbec za kluka …… Když jsem odjeli poprvé s dětma na loď k moři, pamatuji se zcela přesně, jak jsem na něj hulákala z paluby, ať konečně vyleze ze své kajuty, nechá tam ty knihy a jde ven, že tedy nemusel jezdit k moři …. :))) No co chcete, když má za maminku lehce hysterickou hvězdu :))) No , neměl to s náma rodičema vůbec jednoduché :)) Zachránila ho až metoda Octo Codes, kterou jsem začala studovat. Vlastně nám zachránila celou rodinu. Bylo to prostě osvobozující zjištění: on je ležerka !!! Tedy ten introvertní, hloubavý, empatický, tichý , klidný, rozvážný, moudrý, podporující, ale i vůdčí, neb má podstatu velice silně jangovou . Jeho síla však spočívá v klidném plynutí, promyšlenosti, rozvážnosti a vytrvalosti. ……. Prostě úžasný takový jaký je. To my ho chtěli mít k obrazu svému. Má energie, jako mámy, je úplně jiná, jinou energii má jeho táta, brácha. Jsme zkrátka v rodině každý výrazně jiný. A je to tak dobře. Konečně Pepa “dostal” svobodu . Může být tím, kým je. Může projevit svou energii. Svou podstatu, na kterou se váže jeho potenciál a talent s touto energií spojený. Naštěstí jsem to stihla a nezadupala jsem ho :))) Nemusí být akční, rychlý, ukecaný extrovert jako já ani dokonalý, konzervativní a precizní /elegantní/ jako jeho táta. Dostal svobodu a respekt k jeho energii, k jeho nastavení. Takže jestli se vaše dítě projevuje podobným způsobem, nemusí to být jen povaleč a netrpí “lemplismem”, jak často ječím doma já na něj, když se povaluje v posteli s knihou a všechno mu trvá. Protože proti enertii hvězd je prostě každý pomalý :))) Naštěstí ví, že má maminku v jiné energii a že on nemusí ))))) A navíc, to se mnou dokonale umí … jeho odpověď : jo…, jasně, mě na dlouhé časy ukonejšila. Myslela jsem, že se věci vykonají tak, jak jsem nařídila. Pak jsem pochopila, že: jo…, jasně… je neotravovat, stejně si budu dál dělat co chci, ale takhle to lépe vypadá a získal tak další čas pro své povalování :))) Ležérka jedna :)) A koukejte, který z nich má ležerní energii ? (PS nikdy mě nepřestane doslova fascinovat, jak se ta energie z hlouby našeho nitra, ta energie té naší esence originality, dokáže propsat do fyzického těla, do toho exteriéru, který tu jemnohmotnou energii v nás projektuje v podobě hmoty, přostednictvím které poznáváme svět :)))
