Je večer a já v tichu sedím u PC ve své „křišťálové komnatě“ 🙂 a přemýšlím nad nadcházejícím seminářem. Je to seminář v duchu metody Octo Codes, kterou miluji. Ona je jednou z metod, která mě vede na cestě ke svobodě, na cestě k sobě samé, do svého nitra. Znám její sílu, její hodnotu a dokáži již teď ocenit, co mi do života vnesla. Její hloubka jde však ještě dál. Otevírá srdce a s ním i soustu zavřených dveří, spoustu možností, tvořivost, spontánnost… Přemýšlím, jak toto vše dát do praxe, jak předat v nadcházejícím semináři a….. vůbec. Kdo nezažil neuvěří. Jak sahat na energie, které nejsou k osahání 🙂 . Paradoxně člověk musí nejprve uvěřit nehmotnému, aby se pak dělo to hmotné, to v denním životě… Takže přes oblečení, ano, tomu rozumím… jak to vysvětlit ostatním… V pokoji se již netopí, kotel má svůj režim a v tuto hodinu již odpočívá. Mám na sobě teplou chlupatou vestu a na rukou spoustu křišťálových náramků … a najednou mou pozornost přitahuje ten největší z křišťálů, který se mnou u PC sdílí společný prostor 🙂 A tady začíná náš rozhovor:…
ON: „Ty nevíš, jak vysvětlit, že oblečení může být i tvým vězením? Podívej se na ty tři, podívej se na ně a vnímej – ne očima, ne svou myslí, vnímej srdcem – tak jak jsme si říkali minule…Co cítíš? Jak jim je v jejich řekněme outfitu? Jsou svobodní? Jsou opravdoví? A jsou šťastní?“
(pozn. na stole mám položený čistý křišťál, andělský křišťál a aura křišťál)
JÁ: koukám a vnímám hlas mého srdce … jemně se chvěje a tak nějak tlačí, zkouším pojmenovat ten pocit. Je to zmatené ….
ON: „Zadívej se na každého samostatně, potom pocit pojmenuješ a porozumíš…“
JÁ: V ten moment mi to dochází. Čistý je svobodný, je přímý, jasný srozumitelný, mám z něj pocit lehkosti, veselosti a je vtipný, prozpěvuje si a žertuje. Andělský za ním klopýtá , ale dává to … má jednu nohu kratší. Je celý zadýchaný, ale bojuje…. Aura neběží, ani nejde, teď je mi do pláče, v očích mám slzy … chápu. On už je v pouzdře… je celý oblečený v tom nejkrásnějším hávu, ale nedýchá. Jeho energie je prázdná, vyhaslá. Je mi z toho smutno … a už rozumím. Chápu i tu spojitost. Dívám se soucitně na tu trojici .. nevím, jestli se oni dokážou „uzdravit“. Člověk dva z nich oblékl tak, aby byly líbivější, aby byly přitažlivější a pro společnost tak přijatelnější, žádaní... Jejich exteriér byl vybaven outfitem: toto je IN, lesk, třpyt… to bude úspěch! A bytost uvnitř pláče….
Závěr: je to jako s lidmi. Sama jsem to zažila. Je to možná neuvěřitelné, ale funguje to! Každý člověk vyzařuje jistou energii, každý jinou, jinak zabarvenou. Ale ona má svůj výrazný tón, jistou nepřehlédnutelnou vibraci, která souzní se stejnou vibrací ostatních lidí, věcí, oblečení… a tu si jednoduše přitahuje. Proto kabátek takového člověka, když bude v jeho energiích, bude se cítit svobodný, volný. Pokud se bude stylizovat z části do něčeho, čím není, oblékat to, co k němu energeticky nepatří, s omluvou, že se to teď nosí, nebo že manžel to má tak rád .. bude v tom každodenním životě ztráce dech, půjde dopředu, ale s velkou námahou, pojede na energetický dluh… a ten, který popře sám sebe – nechá se uzavřít do oblečení, práce, vztahů… které s ním naprosto nesouzní .. ten to dlouhodobě nedá….. Přijde komplikace, nemoc…..cokoli, co ho bude upozorňovat, že cosi není v pořádku! Takže když zůstaneme jen u oblečení – tak jako ty tři křišťály – pochopíme i jiným smyslem, než jsou naše oči, že takto jo a takto již ne (a nejen v oblékání)…. A o tom ten celý seminář je. Zkusím je vzít s sebou a třeba mi pomohou vyjádřit to, co cítím a co metoda Octo Codes v sobě nese………svobodu a opravdovost – a tohoto lze i za pomoci oblečení dosáhnout, nebo alespoň cestu k těmto hodnotám otevřít……..
